Psychiatrická péče v Česku je dlouhodobě podfinancovaná, její dostupnost je neuspokojivá a ve srovnání s většinou zemí Evropské unie jsme v rozvoji tohoto oboru na chvostu. Počet lidí, kteří takovou péči potřebují, přitom narůstá.

Psychiatrická péče se v tuzemsku od 90. let zásadně nezměnila a stojí na konceptu psychiatrických nemocnic, které jsou materiálně a technicky zastaralé. Česko se tak potýká s nerovnoměrným zastoupením ambulantních služeb napříč regiony a nedostatkem tzv. komunitní péče, kdy se dostává pacientům pomoci přímo v jejich prostředí. Vázne také propojení a spolupráce mezi jednotlivými druhy péče. Alespoň tak popisuje stav Psychiatrická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Už před osmi lety odstartovala v Česku reforma psychiatrické péče. Vznikla pro to dokonce vládní strategie a existuje také Rada vlády pro duševní zdraví, která reformu koordinuje. Přerod české psychiatrie, jež má péči o duševně nemocné v tuzemsku dostat na úroveň běžnou v západních státech, se ale naplno rozjel až v roce 2017, především díky projektu Evropské unie. Ta do reformy posílá celkem 2,5 miliardy korun, díky kterým se rozhýbalo množství navzájem se doplňujících aktivit. Peníze se mohou čerpat až do roku 2023.

O reformě psychiatrické péče hovořil v diskusi Hospodářských novin Petr Winkler, vedoucí programu sociální psychiatrie v Národním ústavu duševního zdraví, Dita Protopopová, tajemnice Rady vlády pro duševní zdraví, Martin Anders, přednosta Psychiatrické kliniky, Univerzita Karlova, 1. lékařská fakulta, a Břetislav Košťál, manažer projektu Studio 27 "zaostřeno na duši". Debatu moderovala Zuzana Keményová, redaktorka.

Video z diskuze najdete ZDE na webu Hospodářských novin.

Výběrové řízení pro čerpání dotace a zahájení pilotního provozu úspěšně absolvovali další čtyři zájemci o provozování Multidisciplinárních týmů duševního zdraví (MTDZ). Multidisciplinární týmy budou poskytovat nejen zdravotní a sociální, ale i další služby ambulantního a terénního charakteru například pro seniory nebo pacienty s nařízeným ochranným léčením. Doplní je také dvě psychiatrické ambulance s rozšířenou péčí pro adiktologické pacienty.

Informační příručka pro pracovníky v pomáhajících profesích, přinášející základní principy jednání / komunikace s lidmi s duševním onemocněním (nejen) v případě krize.

Termín Centrum duševního zdraví je ve světě užíván pro nejrůznější typy služeb. Užším a přesnějším pojmem by mohl být název Komunitní týmy duševního zdraví (Community Mental Health Teams). Jejich podoba je ve světě různá. Odlišují se zaměřením na specifickou klientelu dle věku a situace. Existují všeobecné týmy, týmy krizové, týmy asertivní (určené pro lidi s vážným duševním onemocněním, kteří nespolupracují s běžnými službami), týmy pro klienty/pacienty s prvním projevem psychotického onemocnění atd. Odlišnost týmů je i ve velikosti spádové oblasti, kterou obsluhují. Vedle řady odlišností však existuje řada společných rysů.

Cílem tohoto textu je zaměřit se na téma zotavení (recovery) z hlediska jazyka, který používáme. Jazyk a myšlení jsou totiž spojené nádoby, myslíme v jazyce. Říkáme, co si myslíme, ale také výrazy, které říkáme, naše myšlení zpětně formují. Změnou jazyka měníme naše myšlení, což je jeden ze základních cílů i podmínek úspěšné reformy psychiatrické péče.

V rámci Programu Podpory Center duševního zdraví III/2, který je součástí projektu „Podpora vzniku Center duševního zdraví III“ realizovaného MZ v rámci Operačního programu Zaměstnanost byly podány dvě žádosti o dotaci k vybudování Centra duševního zdraví v Klatovech.

Odborná komise složená ze zástupců Svazu zdravotních pojišťoven ČR, Všeobecné zdravotní pojišťovny, Asociace krajů ČR, České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, Ministerstva práce a sociálních věcí a zástupců odborných útvarů Ministerstva zdravotnictví, na základě stanovených kritérií vybrala poslední centrum, které završí vybudování 29 center, která vzniknou na základě dotační podpory z Operačního programu Zaměstnanost v programovém období 2014-2020.

Zde najdete aktuální znění (ze dne 18.11.2020) dokumentu "Statut a jednací rad Odborné rady pro odbornou garanci strategie reformy psychiatrické péče“ a "Statut a Jednací řád Výkonného výboru pro řízení implementace strategie reformy psychiatrické péče".

Národní akční plán pro duševní zdraví do roku 2030 (dále též NAPDZ) je implementačním dokumentem hned tří strategických dokumentů. Stanovuje konkrétní postupy pro naplňování těch částí Strategie reformy psychiatrické péče 2013—2023 (MZd, 2013), u kterých existují zjevné implementační deficity. Je jedním z implementačních dokumentů vládou ČR schváleného Strategického rámce Česká republika 2030 (MŽp, 2017) a v neposlední řadě rozpracovává konkrétní oblast paralelně vznikajícího Strategického rámce rozvoje péče o zdraví v ČR do roku 2030 „Zdraví 2030“ (t. č. v přípravě k předložení vládě ČR ke schválení) vč.