Vychází čtvrté číslo informačního magazínu REFORMA, tentokrát na téma Reforma v krajích. Těšit se můžete na rozhovor s Zuzanou Kučerovou, krajskou koordinátorkou Královehradeckého kraje. S vedoucí Pacientského hubu Janou Hlaváčovou otevřeme téma "jak důležitá je systémová podpora pacientů".

Reforma psychiatrie nese první ovoce, kdy brány psychiatrických nemocnic a oddělení opustily zhruba dva tisíce dlouhodobě hospitalizovaných pacientů. Současně se u řady dalších daří zajistit potřebnou péči, aniž by bylo nutné volit dlouhodobou hospitalizaci. Je to možné díky rozšiřujícím se centrům duševního zdraví, které vznikají v rámci reformy psychiatrické péče a nabízí multidisciplinární přístup. Spolupráce mezi zdravotnickou a sociální péčí v podobě komunitních služeb ale nefunguje vždy hladce. Propojit dva světy a dva systémy není snadné a vzájemná rovnováha je křehká. Právě komunitní služby by ale měly být páteří péče o duševní zdraví, a v tomto směru kráčí Česko správnou cestou, jak potvrzuje i Světová zdravotnická organizace.

Vychází druhé číslo informačního magazínu REFORMA, tentokrát přináší téma psychiatrických sester, jejich rolí a kompetencí - "těch, bez kterých to (nejen ve zdravotnictví) prostě nejde". Těšit se můžete na rozhovor s Jiřím Dvořáčkem, ředitelem léčebny pro závislosti Červený Dvůr, reflexi Tomáše Petra, předsedy psychiatrické sekce České asociace sester anebo úhel pohledu - speciální rubriku přinášející dvě zkušenosti psychiatrických sester z odlišných pracovních prostředí. I tentokrát je to nabité a máte se na co těšit!

Vězeňská služba ČR hledá do pracovního poměru ve Věznici Rýnovice lékaře/lékařku se specializací v oboru psychiatrie. Konkrétní nabídku najdete v příloze.

„Reforma měla k dispozici multidisciplinární týmy, ale chyběly jí byty, a teď se všechno propojilo“, vysvětluje v rozhovoru pro týdeník Respekt Vít Lesák, ředitel Platformy pro sociální bydlení. Celý rozhovor nejen o Platformě a projektu Housing first si můžete přečíst na tomto odkazu.

Zdroj: Respekt, 23.6.2021, autor: Klára Zajíčková

Vláda ČR schválila na svém pondělním jednání Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění pro 2020–2030, který připravilo Ministerstvo zdravotnictví spolu s Ministerstvem práce a sociálních věcí a s odborníky ze zdravotní i sociální oblasti a který reaguje na zvyšující se počet osob žijících s demencí. Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění přináší soubor specifických opatření, jejichž implementace povede v průběhu následujících deseti let ke zvýšení povědomí o Alzheimerově nemoci a k adekvátní podpoře ze strany veřejných institucí pro osoby žijící s demencí i pro rodinné pečující.

Pandemie covid-19 s sebou přinesla velký tlak na duševní zdraví nás všech. Strach o blízké, ekonomická nejistota, izolace i dlouhodobě se táhnoucí neutěšená situace bez jasné vyhlídky na zlepšení s sebou nesou vlnu stresu, úzkostí, deprese a dalších problémů. Zároveň nelze očekávat, že až se epidemiologická situace zlepší, tyto potíže beze všeho odezní. Tomu, jaké duševní problémy nás trápí během pandemie, jak se s nimi snažíme bojovat i co přinese doba postcovidová, se bude věnovat Konference VZP s názvem Vliv pandemie koronaviru na duševní zdraví, kterou největší česká zdravotní pojišťovna přichystala ve spolupráci se Zdravotnickým deníkem na pátek 12. března od 10. do 14. hodin.

KLECANY - Národní ústav duševního zdraví spolu s iniciativou Na rovinu a Městskou knihovnou v Praze pořádá již pátý ročník festivalu o duševním zdraví a mysli Na hlavu. Tématem letošního ročníku je Duševní zdraví versus pandemie covid-19. Pandemie logicky pozměnila i formát festivalu, který se přesouvá do on-line prostředí a pro diváky bude zdarma. Tematická nabídka bude opět velmi pestrá – od duševního zdraví dětí a mládeže přes rizikové pití alkoholu, mindfulness pro zdravotníky, spánek, až po poruchy příjmu potravy.

Duševní zdraví z mnoha úhlů

S psychiatrem Martinem Andersem o tom, jak v covidových časech pokračuje reforma psychiatrické péče, jak bude obor vypadat za 30 let a také o tom, jak v nouzovém stavu funguje komunikace s pacienty. Jde o druhou část rozhovoru, v té první jsme mluvili o psychických následcích covidu.

Psychiatrická péče v Česku je dlouhodobě podfinancovaná, její dostupnost je neuspokojivá a ve srovnání s většinou zemí Evropské unie jsme v rozvoji tohoto oboru na chvostu. Počet lidí, kteří takovou péči potřebují, přitom narůstá.

Psychiatrická péče se v tuzemsku od 90. let zásadně nezměnila a stojí na konceptu psychiatrických nemocnic, které jsou materiálně a technicky zastaralé. Česko se tak potýká s nerovnoměrným zastoupením ambulantních služeb napříč regiony a nedostatkem tzv. komunitní péče, kdy se dostává pacientům pomoci přímo v jejich prostředí. Vázne také propojení a spolupráce mezi jednotlivými druhy péče. Alespoň tak popisuje stav Psychiatrická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.