Na úvod bychom rádi poznamenali, že si uvědomujeme, že některé níže analyzované oblasti by si zasloužily mnohem hlubší zkoumání, což by však
přesahovalo meze tohoto materiálu. Zároveň doufáme, že předkládaný materiál bude podkladem pro další bádání v oblasti, která je, zejména ze strany české právnické komunity, dosud opomíjena.

Následující výsledky a návrhy se vztahují k reformě v konkrétní léčebně. Lze je tedy vnímat jako možné oblasti k mapování i v dalších léčebnách, případně jako upozornění na možné negativní jevy bránící hladkému průběhu reformy. K zobecnění našich zjištění by přispělo další šetření v jednotlivých léčebnách tak, aby bylo možné navázat na společné oblasti, zároveň odlišit specifika jednotlivých pracovišť.

Cílem tohoto dokumentu je zanalyzovat závazky České republiky vyplývající z mezinárodního práva lidských práv s cílem zlepšení právní ochrany lidí s psychosociálním postižením. Závěry a doporučení vychází z mezinárodních lidskoprávních standardů, české právní úpravy a praktických zkušeností autorů a lidí se zkušeností.

Omezovací prostředky mají velmi různorodou povahu, panují na ně různé názory a i praxe jejich používání se liší, v rámci Evropy i v jednotlivých organizacích (zařízeních) v České republice. Některá opatření jsou jedněmi odborníky preferována a jinými zatracována. Mechanické omezení se provedením i důsledky velmi liší od izolace. Účinek použití kurtů na tělo člověka je mnohem závažnější než použití síťového lůžka. Farmakologické omezení zase má úzkou vazbu na nedobrovolnou léčbu a jejich odlišení v konkrétní situaci není snadné. Spekuluje se, jak pracovat s omezujícím účinkem ošetřovatelských postupů a prostředků, jako jsou například postranice, které sledují primárně jiný účel než omezení (prevenci pádu).

Součástí psychiatrické hospitalizace jsou opatření, která se běžně nazývají „režimová“. Jedná se o pravidla
a zvyklosti, které významným způsobem regulují pobyt na oddělení, určují, co je komu a za jakých podmínek
dovoleno a co zakázáno.
Veřejný ochránce práv definuje režimová opatření jako „opatření, která určují, kde se pacient smí a má pohybovat,
s kým se stýkat, co jíst a pít, co oblékat a čím disponovat, jak trávit čas, kdy vstávat a uléhat“ (Veřejný ochránce
práv, 2019) a dále konstatuje, že tato opatření mohou mít oporu v individuálním léčebném postupu nebo být
nezbytná pro zajištění bezpečí, ale v řadě případů se jedná spíše o opatření usnadňující provoz oddělení nebo
vyplývající ze zvyklostí na pracovišti.

Zdraví člověka představuje jednu z nejdůležitějších společenských hodnot. Je tak zřejmé, že péče o zdraví bude předmětem právní regulace, která má být nápomocná k ochraně této důležité hodnoty, pro efektivní fungování této regulace je důležitá její vynutitelnost. Nástrojem, který umožnuje právu nebýt pouhým souborem doporučení a činí ho vynutitelným systémem pravidel je právní odpovědnost.

Každý člověk má právo podávat formální stížnosti u subjektů určených k tomuto účelu. Je zásadní, aby byly jak interní, tak externí mechanismy stížností skutečně dostupné. Ostatní zúčastněné strany (například blízcí příbuzní a přátelé) by měli mít možnost jednat jménem dotyčné osoby zpravidla s jejím souhlasem a v úzké spolupráci s ní. Stížnosti, které se netýkají špatného zacházení nebo jiného závažného porušování lidských práv, mohou být řešeny se souhlasem stěžovatele prostřednictvím mechanismů alternativního řešení sporů (například mediace).

S ohledem na naplňování Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a nastavování kvality služeb poskytovaných lidem s duševním onemocněním, lze nastavit sledované oblasti s podporou nástroje Světové zdravotnické organizace – WHO Quality Rights Tool Kit. S ohledem na to, že tento nástroj byl využit pro hodnocení kvality v psychiatrických nemocnicích i v ČR může být jeho další použití jedním ze základních prostředků pro naplňování kvality v psychiatrických nemocnicích. Při práci s ním mohou jednotlivé části vyvolávat nejasnosti, např. jak má vypadat koncový, tedy ideální stav.

Analýza režimových opatření je spolufinancována z projektu „Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné“, (reg. číslo: CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0006213) realizovaného Ministerstvem zdravotnictví v rámci Operačního programu Zaměstnanost spolufinancovaného z Evropského sociálního fondu.