S ohledem na naplňování Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a nastavování kvality služeb poskytovaných lidem s duševním onemocněním, lze nastavit sledované oblasti s podporou nástroje Světové zdravotnické organizace – WHO Quality Rights Tool Kit. S ohledem na to, že tento nástroj byl využit pro hodnocení kvality v psychiatrických nemocnicích i v ČR může být jeho další použití jedním ze základních prostředků pro naplňování kvality v psychiatrických nemocnicích. Při práci s ním mohou jednotlivé části vyvolávat nejasnosti, např. jak má vypadat koncový, tedy ideální stav.

Analýza režimových opatření je spolufinancována z projektu „Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné“, (reg. číslo: CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0006213) realizovaného Ministerstvem zdravotnictví v rámci Operačního programu Zaměstnanost spolufinancovaného z Evropského sociálního fondu.

E-learningový vzdělávací program Světové zdravotnické organizace (dále jen WHO) „Transformace služeb, prosazování práv“ (Quality Rights) se zaměřuje na implementaci Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením v oblasti duševního zdraví, oblast snižování míry užití omezovacích prostředků, problematiku destigmatizace a individualizace péče. Nedílnou součástí je také přiblížení procesu deinstitucionalizace péče o osoby se zdravotním postižením a to s důrazem na duševní onemocnění.

Je určen všem zájemcům: zdravotnickým pracovníkům v oblasti péče o duševní zdraví, sociálním pracovníkům a studentům zdravotních a sociálních oborů i dalším. Úspěšní absolventi navíc získávají certifikát Světové zdravotnické organizace.

Na celém světě trpí lidé s duševním onemocněním, mentálním postižením a problémy se zneužíváním návykových látek nedostatkem kvalitní péče a porušováním lidských práv. Služby v oblasti duševního zdraví nezahrnují léčbu a praxi podloženou fakty, což vede k nízké míře zotavení. Stigma spojené s těmito stavy znamená, že tito lidé zažívají sociální vyloučení, odmítání a přehlížení ze strany společnosti. Falešné představy o lidech s tímto postižením – že nejsou schopni samostatného rozhodování nebo že nejsou schopni se sami o sebe postarat, že jsou nebezpeční nebo že mají být předmětem lítosti a sociální péče – způsobují jejich diskriminaci ve všech aspektech života.

Světová zdravotnická organizace zve na webinář v rámci cyklu Let’s Talk Primary Health Care, tentokrát na téma "Shaping the Future of PHC: What do young professionals have to say?" - webinář se koná 23. 6. 2021 od 12 do 14 hodin a je veden v anglickém a ruském jazyce.

Registrovat se můžete ZDE. 

Bližší informace naleznete v pozvánce:

Zdravotníci lůžkových psychiatrických oddělení se velmi často zamýšlejí nad tím, jak kultivovat prostředí svých pracovišť, jak předcházet konfliktům, jak snižovat počty epizod používání omezovacích opatření. Podobné otázky si kladl také výzkumný tým kolem prof. Lena Bowerse (UK) a na základě výzkumů a zkušeností odborníků pracujících v oblasti akutní lůžkové péče vytvořili model Safewards. Ten popisuje dění na oddělení, mechanismy vzniku konfliktů a zároveň nabízí 10 konkrétních intervencí, které ovlivňují atmosféru na psychiatrických odděleních a vedou ke snížení používání omezovacích opatření. To potvrdilo několik na sobě nezávislých výzkumů a proto se tento model šíří po Evropě.

Cílem tohoto dokumentu vytvořeného v projektu Deinstitucionalizace služeb péče o duševně nemocné je, jak uvádí jeho autoři: „…zanalyzovat závazky České republiky vyplývající z mezinárodního práva lidských práv s cílem zlepšení právní ochrany lidí s psychosociálním postižením.“ V dokumentu se autoři zaměřili na dvě oblasti, a to právo na osobní svobodu a na zákaz špatného zacházení. Obojí velmi zásadně ovlivňuje kvalitu – a to jak kvalitu života lidí s duševním onemocněním, tak i kvalitu služby. Proto dokumentu říkáme také strategický dokument v oblasti kvality.

Předkládaná analýza vznikla v rámci projektu Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné, zadavatelem analýzy je Ministerstvo zdravotnictví.

Zdraví člověka představuje jednu z nejdůležitějších společenských hodnot. Je tak zřejmé, že péče o zdraví bude předmětem právní regulace, která má být nápomocná k ochraně této důležité hodnoty, pro efektivní fungování této regulace je důležitá její vynutitelnost. Nástrojem, který umožňuje právu nebýt pouhým souborem doporučení a činí ho vynutitelným systémem pravidel je právní odpovědnost.

Analýza stížnostního mechanismu u poskytovatelů zdravotních služeb vznikla jako reakce na nedostatky stávající praxe a bariéry, kterým musí pacienti v současnosti při podávání stížností čelit. Stěžovatelé mají v současném nastavení stížnostního mechanismu mnoho možností, kam se obrátit se svou stížností týkající se zdravotní péče. Mohou se obrátit na poskytovatele zdravotních služeb, na zřizovatele či registrující orgán, na zdravotní pojišťovnu, na Českou lékařskou komoru, v některých případech pak i na veřejného ochránce práv. Stávající systém je však příliš formalistický, neúčinný a vzhledem k množství různých subjektů pro pacienta nesrozumitelný, nepřístupný a často časově a organizačně náročný.

K omezení volnosti pohybu při poskytování péče dochází v různých situacích a bývá různě označováno: omezení, ochrana, restrikce, opatření omezující pohyb, omezovací prostředek či opatření nebo donucení. V praxi pak existuje celá škála postupů, které záměrně nebo jen ve svém důsledku omezí člověka v pohybu v prostoru, nebo omezí pohyb rukou, nohou, hlavy a či celého těla. Některá opatření jsou upravena zákony, některá odbornými postupy nebo jsou uváděna v literatuře a některá se zkrátka jen používají. Když je v tomto textu řeč o „omezovacích prostředcích“, máme na mysli použití fyzické síly, nástroje, medikamentu a izolování s cílem omezit nebo potlačit pohyb nebo pohyblivost a ovládnout chování člověka.